Z historie internetu

Bez internetu si jen málokdo dokáže představit dnešní svět a každodenní život – ať už soukromý, nebo pracovní. Internet je v současnosti rozsáhlou a provázanou kombinací hardwaru a softwaru, propojující kabelem a telefonní linkou celý svět a prakticky každého člověka s elektrickým připojením. V poslední době je především jedním z nejfrekventovanějších komunikačních prostředků, miliony lidí komunikují po internetu prostřednictvím klasické e-mailové schránky, sociálních sítí jako Facebook, ale i klasických komunikačních programů jako Skype. Představme si, kdy a za jakých okolností vlastně internet vznikl.

TIP: Podívejte se na srovnání a recenze nejlepších Wi-Fi access pointů za rok 2024

Obsah:

Počátek internetu

Počátky internetu můžeme hledat už před více než půlstoletím – v šedesátých letech 20. století, v období tzv. studené války. V době soupeření Spojených států amerických a Sovětského svazu vznikla řada technologií původně vojenského významu, které později nalezly využití v masovém měřítku i v civilním životě. Jedním z nadčasových a úspěšně realizovaných nápadů na straně USA tehdy byla myšlenka vytvoření univerzální komunikační sítě, která by nezávisle fungovala i v případě vojenského útoku na standardní komunikační infrastruktuře a znamenala by tak jednoznačnou strategickou výhodu.

ARPANET

V roce 1968 se americký výzkum univerzální komunikační sítě rozvinul naplno, začalo se hovořit o počítačových sítích na principu sdílení zdrojů, kdy data přenášená mezi počítači měla být rozdělena do malých bloků (paketů). Již o rok později roku 1969 vznikla historicky první počítačová síť pod názvem ARPANET (Advance Research Projects Agency Network – Síť Agentury pro pokročilé výzkumné projekty) pod hlavičkou amerického ministerstva obrany. Tato síť původně propojovala pouze 4 výzkumná centra v západní části USA (jak je vidět na první mapce). Projekt ARPANET se rychlým tempem rozvíjel a síť se hned v roce 1970 propojila i s východním pobřežím Spojených států. V roce 1971 byla poprvé v historii použita elektronická pošta, v září 1973 pak došlo k úspěšné zkoušce přenosu počítačových souborů mezi 40 počítači na různých místech v USA na základě protokolu FTP (File Transfer Protocol). Tím byl položen skutečný základ moderní internetové sítě.

Obr. 1 Rozšiřování sítě ARPANET (1969-1977). Zdroj – theconversation

Prosinec roku 1974 přinesl tehdy úplně nový a neotřelý termín pro vznikající globální síť – internet. Poprvé tento termín použila trojice amerických výzkumníků: Vint Cerf, Yogen Dalal a Carl Sunshine, kteří tehdy zformulovali dva základní principy fungování sítě – internetový protokol (Internet Protocol, IP) a protokol řízení přenosu (Transmission Control Protocol, TCP). Počítač, který využíval kombinaci těchto dvou metod (TCP/IP), měl být schopen komunikace s jakýmkoliv jiným počítačem na světě. Zatímco internetový protokol zajišťoval propojení vzdálených počítačů prostřednictvím dvou unikátních IP adres, protokol řízení přenosu měl za úkol správný způsob odeslání jednotlivých datových paketů. V roce 1983 pak byla prostřednictvím protokolu TCP/IP sjednocena celá síť ARPANET.

80. léta

Celá osmdesátá léta byla ve znamení technického rozvoje a vývoje internetu, revolučním zvratem bylo ustálení internetového protokolu. Od roku 1981 má pro připojení k internetu každý počítač vlastní jedinečnou IP adresu na základě čtvrté verze internetového protokolu (IPv4). Nevýhodou IPv4 ovšem bylo, že v rámci celé sítě mohlo kvůli kapacitě 32bitových adres existovat „pouhých“ 4 294 967 296 unikátních IP adres. Proto byla v průběhu devadesátých let vyvíjena spolehlivější šestá verze internetového protokolu IPv6, která je založena na 128bitových adresách a umožňuje existenci dostatečného počtu IP adres (viz srovnání obou protokolů na obrázku).

Obr. 2. Srovnání internetových protokolů IPv6 a IPv4. Zdroj – Comparitech.com

Od počátků ARPANETU se na vývoji globální sítě podílela řada amerických vědců nejen z univerzit – jednalo se o přelomovou technologii, bez níž by se mnoho vědních oborů dokonce ani dnes neobešlo. Tento potenciál si americká vláda v polovině osmdesátých let velmi dobře uvědomovala. V roce 1985 proto vládní Národní vědecká nadace USA (NSF) rozhodla o vytvoření vlastní počítačové sítě, která by v budoucnu sloužila především americkým univerzitám. Když se o 3 roky později síť otevřela a umožnila propojení i s dalšími počítačovými sítěmi, byl to jen krůček ke globálnímu rozšíření internetu. Na sklonku osmdesátých let se o internet začal zajímat i komerční sektor, objevila se řada prvních poskytovatelů internetu, kteří nabízeli připojení k síti nejen obchodním společnostem, ale i domácnostem. V roce 1990 došlo k historicky prvnímu komerčnímu využití internetu.

90. léta

Devadesátá léta již můžeme nazvat desetiletím internetu, který se prostřednictvím univerzit a výzkumných ústavů začal rozšiřovat všemi kontinenty po světě a získal si širokou oblibu i mezi lidmi mimo vědecké a univerzitní okruhy. Tento internetový boom by ale nebyl tak rychlý, nebýt služby WWW (World wide web) – zkráceně web. Princip webu zformuloval v roce 1989 britský informatik Tim Berners-Lee (na obrázku), který chtěl v rámci jediné internetové služby zkombinovat více funkcí: sdílení souborů, elektronickou poštu, vzdálenou komunikaci prostřednictvím videohovorů, ale třeba i online hry. V prosinci 1990 byla zprovozněna první funkční verze webu a o dva roky později už byla služba v rámci internetu veřejně dostupná. I dnes, po třiceti letech od vzniku webu, funguje služba de facto stále na stejném principu – prostřednictvím internetového prohlížeče (programu) je na počítači (webovém serveru) možné prohlížet (hostovat) stránku, na níž jsou digitální informace uloženy. I přes stále totožný základní princip fungování doznal web dvou významnějších aktualizací: na web 2.0 a web 3.0, které rozšířily jeho funkce.

Obr. 3. Tim Berners-Lee, tvůrce webu. Zdroj – vanityfair.com

Internetový prohlížeč

Vznikem webu se ale vývoj internetu pochopitelně nezastavil. I pro samotné správné fungování webu bylo třeba vyvíjet praktičtější internetový prohlížeč. V roce 1995 spatřil světlo světa pověstně známý Internet Explorer (dnes Edge), který sice v dnešní době působí dojmem, že zaspal dobu, ale v polovině devadesátých let patřil mezi špičku internetových prohlížečů vedle programů Mosaic a Netscape. Následovala řada dalších internetových prohlížečů, z nichž dnes dominují zejména Google Chrome a Mozilla Firefox, které zná prakticky každý běžný uživatel internetu.

Obr. 4. Vývoj loga prohlížeče Internet Explorer. Zdroj – Knowlab.com

V průběhu let byl internet, respektive jeho předchůdci jako ARPANET, používán různým počtem uživatelů. Od skromných počátků v šedesátých a sedmdesátých letech narůstal počet uživatelů výraznější měrou od let devadesátých: v roce 1996 to bylo 55 milionů lidí, v roce 2003 již 600 milionů lidí a konečně rok 2009 obsáhl 1,8 miliardy uživatelů internetu – a toto číslo nadále vzrůstá. Lze předpokládat, že jednoho dne bude každá domácnost připojená k internetu a právo na internet bude jedním ze základních lidských práv – jako například ve Finsku, kde je toto právo od roku 2010 uzákoněno.

TIP: Přečtěte si také můj novější článek Kdy vznikl internet v ČR.