Vše, co jste chtěli vědět o 5G

O tom, jakým způsobem nebo zda vůbec může být rozvoj 5G sítě škodlivý pro lidské zdraví, se v uplynulých měsících diskutovalo velmi horlivě. Zda tato tvrzení mohou vycházet z reálného základu, rozebíral profesor Jan Vrba z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „Z fyzikálního hlediska jsou fobie lidí z negativních účinků elektromagnetického pole na naše tělo naprosto neopodstatněné. Hledáme, zkoumáme, ale nenašlo se nic, co by mohlo budit obavy,“ uvedl na začátku svého projevu profesor Jan Vrba.

Ten zde také vysvětlil, že v případě elektromagnetického pole způsobeného radiovými vysílači se jedná o EM pole na tzv. neionizující části frekvenčního spektra. To nemůže narušovat biologickou strukturu hmoty, protože na to nemá dostatečnou energii. Pro příklad uvedl profesor Vrba, že stejným typem záření je i normální světlo. Naopak rádiové záření pro přenos signálu mobilní sítě nebo televize má dokonce frekvenci ještě mnohem nižší. Pro člověka může být nebezpečné až ionizující záření, jež má daleko vyšší frekvenci, než záření ve viditelném spektru. To je například rentgenové záření nebo kosmické záření, před nímž život na planetě chrání zemská atmosféra.

Má-li elektromagnetické pole vysokou intenzitu, uvědomí si ho lidé jako tepelný vjem. Tyto tepelné účinky EM pole nachází své využití například v medicíně při léčbě různých nádorových onemocnění. Pokud je však řeč o 5G či jiných radiových vysílačích, točí se celá problematika kolem možných netepelných účinků mnohem slabších elektromagnetických polí. V souvislosti s tím proběhla podle profesora Vrby celá řada výzkumů i pokusů na zvířatech. Vědecké zkoumání trvá už několik desítek let a vznikla z něj již spousta výstupů a tisíce prací. Ani z jedné vědecky podložené zprávy však podle Vrby nevychází důvod, který by vedl k tomu, že by se lidé měli začít obávat radiových vysílačů.

Oprávněný strach s možných negativních vlivů se pojí s vyzařovaným výkonem. V souvislosti s jeho navýšením cítí člověk tepelné účinky. Tato problematika je však ošetřena hygienickými normami pro radiové vysílání, jejíž limit je nastavený tak, aby zabránil zvýšení teploty tkáně lidí, kteří se v EM poli pohybují. Limitním výkonem k pociťování tepelných účinků je pak hodnota 4W/kg a například normy pro vysílače ve frekvenční oblasti jednotek gigahertz jsou 10 W/m².

Co se týče toho, jaký výkon vyzařují současné 5G vysílače, popsal profesor Vrba na konferenci své osobní měření, které provedl analyzátorem s izotropní anténou s rozsahem 500 MHz až 6 GHz přímo u vysílače v Praze. Při vzdálenosti pouhé tři metry od vysílače lehce vyčnívalo z tepelného šumu jen pár frekvenčních čar, jež značily vyzařovaný výkon v řádech mikrowattů. Z jeho příspěvku tedy vyplývá, že obavy z budování sítí 5G nejsou z fyzikálního hlediska nijak opodstatněné, jelikož na obdobných frekvencích s podobnými výkony běžně fungují mobilní antény či Wi-Fi nebo televizní vysílání.