Putinova válka dopadla na dezinformační weby

Ačkoliv se pojem „dezinformace“ skloňuje především v prostředí českých digitálních médií poměrně často, přesná definice mu chybí. Adam Růžička a Jan Hořeňovský z institutu H21 a Oldřich Kužílek z neziskové organizace Otevřená společnost ve společné analýze uvádějí, že existují dvě pojetí, která ho vysvětlují.

První, úzké pojetí, se nachází na webu Ministerstva vnitra. Dezinformace je podle jeho výkladu šíření záměrně nepravdivých informací. Za časté uživatele dezinformací označuje představitele nebo instituce určitého státu. Cílí jimi na jiný stát, případně státy, nebo média. Příjemci jsou tak obyvatelé určitého státu či členové publik určitých médií.

Dezinformátoři se snaží ovlivnit jejich názory a postoje. Podle Růžičkovy, Hořeňovského a Kužílkovy analýzy musí vysvětlení pojmu „dezinformace“ splňovat tři kritéria. Těmi jsou nepravdivost šířeného tvrzení, úmysl klamat a systematická a organizovaná snaha, zejména ze strany státní aktérů či jiných skupin.

Druhé, širší pojetí, zahrnuje pod pojem „dezinformace“ také jiné pojmy, například propagandu, konspiraci nebo hoaxy. Kritéria stanovená v práci tří expertů však nesplňuje.

„Rozšířené pojetí významu ‚dezinformací‘ postrádá přesnost, a proto je obtížnější o problematice vést konstruktivnější diskusi,“ píší. Proto se také obávají, aby se dezinformace nezaměňovaly za běžně přípustné názory. Jejich potlačováním totiž nedochází k úspěchu v boji s dezinformacemi, ale k potlačování svobody projevu, zaručené v České republice ústavou.

Projevy, které jako dezinformační vypadají, ve skutečnosti dezinformační být nemusejí. Jejich autoři do nich vkládají vlastní a upřímné myšlenky. Navíc jednají z vlastního uvážení, aniž by je někdo v pozadí ovládal.

„Je k diskusi, zda takové projevy nespadají pod (názorový) pluralismus, jakkoliv už nevkusné, hloupé a mnohými zatracované jsou,“ uvádějí Růžička, Hořeňovský a Kužílek. Sporné situace by mohlo řešit české právo. To ale pojem „dezinformace“ nezná.

Autoři analýzy doporučují používání úzkého pojetí pojmu „dezinformace“ s jimi definovanými kritérii. „Máme obavy, že současné vágní pojetí dezinformací v kombinaci s ostrým odsuzováním může vést přesně k tomu, k čemu podle Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (specializované pracoviště Ministerstva vnitra – pozn. red.) přispívají samy dezinformace,“ píší v článku publikovaném na webu Deníku N. S tím, že mají na mysli negativní dopady v podobě posílení nedůvěry vůči politickému systému a demokratickému uspořádání státu, a vštěpování bezmoci v rámci demokratického systému.

„Nechceme tvrdit, že jakékoliv pojetí pojmu ‚dezinformace‘ je liché. Snaha nepřátelských států a skupin ovlivňovat dění v demokratických státech beze sporu existuje. K této hrozbě je však nutno přistupovat se zvýšenou citlivostí vůči svobodě projevu a právu na informace,“ konstatují v závěrečné části analýzy týkající se problematiky dezinformací Adam Růžička, Jan Hořeňovský a Oldřich Kužílek.