Co je web 3.0 a jak může ovlivnit svět internetu?

Reportérem zmíněné jednotky společností vlastní nehmatatelný majetek. Pracují s daty, která shromažďují od uživatelů médií figurujících na internetu. Často je také sledují a ukládají, načež je využívají pro cílení reklam na jednotlivé segmenty uživatelů. Lidé starší padesáti let si tak mohou být jisti, že se jim na Facebooku sama od sebe nezobrazí placená reklama na studentskou párty. Studentů univerzit se zase z hlediska cílení nebude týkat reklama na sraz válečných veteránů.

Solanki a Dongaonkar vyzdvihují u webu 2.0 oboustranný tok informací – tedy od poskytovatelů obsahu k uživatelům a naopak. Zatímco tvůrci neboli poskytovatelé webových obsahů publikují například různé články a podobné texty, uživatelé na ně mohou reagovat třeba prostřednictvím komentářů. S webem 2.0 se postupně rozvinula éra internetových sociálních interakcí (s lajkováním, sdílením, šťoucháním do přátel na Facebooku a podobě), chatování, webových aplikací a blogů, e-mailové komunikace či pestré nabídky podcastů.

Web 2.0 zatím do internetového důchodu neodešel. Doba, kdy se tak stane, se ale rychle blíží. Nový nástupce zatím nemá ustálený název, nejčastěji ho však početná internetová komunita označuje jako web 3.0. Stejně jako jeho předchůdce by měl být pro velkou část světa přelomovou verzí webu.

S webem 3.0 by se měla vrátit silná decentralizace prostředí internetu, vysoké objemy dat by přestalo ovládat několik velkých společností. Základem této verze webu má být takzvaný blockchain – typ databáze, v níž se neustále hromadí data. Blockchain podle ekonoma CoinBank Zbyňka Kalouska skýtá hned několik výhod. První je jeho transparentnost vůči veřejnosti, která umožňuje dohledatelnost drtivé většiny údajů z databáze.

Vedle toho v něm nefiguruje žádná velká autorita zodpovědná za správu dat, tuto roli spolu sdílí sami jednotliví uživatelé. Kalousek objasňuje, jak se tento rozdíl projeví v praxi. Současné internetové databáze podle něj fungují na principu jedné správcovské autority, ať už jde o Facebook, Youtube, státní správu či e-mail. Jako úložiště dat slouží servery a pevné disky, vše se nachází na jednom místě.

Tato centralizace u jednotlivých databází ale znamená podstatné riziko v podobě útoků hackerů nebo přírodních pohrom (jako je například povodeň). Uživatelé tak mohou o data snadno a nenávratně přijít. „U blockchainu se toto stát nemůže. Nenajdete ho na jednom místě, nýbrž na každém počítači, který se na chodu blockchainu podílí. Pokud se jeden počítač porouchá, neznamená to – na rozdíl od současných centralizovaných databází – ztrátu dat,“ píše Kalousek na kurzy.cz.

Že web 3.0 může narušit současný způsob spravování dat a změnit tím svět internetu, věří také Olga Macková z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Uživatel při konverzaci nebo sledování videa generuje obsah, zatímco využívá služby webových stránek provozovaných velkými společnostmi. Ve společnosti panují obavy, že tento monopol na data může být zneužit,“ připomíná ve videu Wall Street Journal na Youtube.