Marketingové hovory a jejich nová pravidla

S prvním dnem letošního roku vstoupila v platnost novela zákona o elektronických komunikacích. Upravuje problematiku takzvaných marketingových hovorů. Její pochopení může uživatelům služeb elektronických komunikací (klientům telekomunikačních společností) usnadnit dokument s názvem „Výkladové stanovisko s odpověďmi na nejčastější otázky“, který připravily Český telekomunikační úřad, ministerstvo průmyslu a obchodu a úřad pro ochranu osobních údajů. Není však potřeba si ho důkladně pročítat. V tomto článku se z něj dozvíte to podstatné.

Jednotlivé body jsme pro vás pro větší přehlednost oddělili mezititulky.

Obsah:

Marketingové hovory

Marketingovou činností, adresovanou prostřednictvím telefonátu, je chápána nabídka nějakého druhu zboží či služby, stejně jako jiná propagace podnikatelské činnosti nějakého subjektu (nějakého podnikatele či firmy).

Telefonátem za účelem marketingu ale nemusí být přímo nabídka zboží či služby. Stačí, když si s vámi volající bude chtít domluvit schůzku, na které pak k nabídce zboží či služby dojde. Ba co víc, do stejné kategorie telefonátů se řadí také hovory, při nichž se vás volající pouze zeptá, jestli souhlasíte s voláním za účelem marketingu. Tato žádost je totiž podle kritérií stanovených zákonem již brána za kontaktování s marketingovou funkcí.

Upravený zákon o elektronických komunikacích se navíc nevztahuje pouze na marketingové jednání přes telefon. Máte-li v účastnickém seznamu i jiné kontaktní údaje než telefonní číslo, například e-mailovou adresu, a nevyslovili jste zřejmý souhlas s marketingovými hovory, nemůže vás nikdo takto kontaktovat ani přes e-mail, případně přes jinou komunikační platformu.

Opt-in a opt-out

Dva cizojazyčné pojmy, které jsou však pro obyvatele České republiky velice důležité. Webové stránky úřadu pro ochranu osobních údajů se přímo zmiňují o opt-out pravidlu a opt-in pravidlu. Opt-out pravidlo znamená, že pokud osoba k určité věci nedá svůj zjevný nesouhlas, má se automaticky za to, že s danou věcí souhlasí. Jinými slovy – jak shrnuje úřad – „od čeho se neodhlásím, to dostávám“. Opt-in pravidlo je pravým opakem. Znamená, že pokud osoba k určité věci nedá svůj zjevný souhlas, má se automaticky za to, že s danou věcí nesouhlasí. Slovy instituce dohlížející na osobní údaje: „k čemu se nepřihlásím, to nedostávám“.

V případě marketingových hovorů značí pojmy „opt-out“ a „opt-in“ dva režimy jejich fungování – starý a nový. Starým režimem byl režim opt-out, kdy před marketingovými hovory chránil pouze výslovný nesouhlas zanesený do veřejného účastnického seznamu.

Úpravou zákona o elektronických komunikacích byl nicméně nahrazen režimem opt-in, kdy je k provádění marketingových hovorů s dotyčnou osobou naopak potřeba její výslovný souhlas s tímto počínáním – opět uvedený ve veřejném účastnickém seznamu. Tento souhlas je nicméně možné kdykoliv odvolat.

Jestliže jsem s marketingovými hovory cílenými na svou osobu prostřednictvím účastnického seznamu nesouhlasil, nemůže mě za tímto účelem podle zákona (a pravidla opt-in) kontaktovat ani fyzická osoba podnikající či nepodnikající ani právnická osoba podnikající či nepodnikající.

Co je vůbec účastnický seznam?

V souvislosti se zákonem o elektronických komunikacích se jedná o dokument s informacemi (osobními údaji), podle kterých je možné identifikovat jednotlivé osoby a na jejichž základě je možné s těmito osobami navázat kontakt. Běžně k tomu slouží jména a příjmení, podobných údajů ale může být (v nezbytně nutném množství) i více. Účastnický seznam patří mezi veřejné seznamy. To znamená, že musí být dostupný každému, kdo ho chce využít. Za takový seznam se považuje také databáze náhodně vytvořených (vygenerovaných) telefonních čísel bez dalších podrobností.

Účastnický seznam si může teoreticky vytvořit kdokoliv. To však neznamená, že by se na tento dokument a jeho funkci nevztahovala žádná pravidla. Osoby, jejichž údaje tvoří obsah seznamu, musejí s publikováním informací týkajících se jich samotných souhlasit. V případě kontaktovaní za účelem marketingových hovorů je pak podle aktuálně platné legislativy nutné, aby kontaktovaná osoba dala svolení, že si telefonáty za účelem nabídky zboží nebo služeb přeje.

Kromě jednotlivců (ať už podnikají nebo ne) se mohou v účastnických seznamech veřejné povahy nacházet i údaje o osobách právnických, tedy firmách. Na firmy se také vztahuje zákonná ochrana před marketingovými hovory. Podle výkladového materiálu telekomunikačního úřadu, ministerstva průmyslu a obchodu a úřadu pro ochranu osobních údajů, se zákaz kontaktování ohledně marketingových účelů vztahuje jednak na „účastníky“, jednak na „uživatele“. Účastníkem je přitom podle novelizovaného zákona o elektronických komunikacích „každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“. Uživatelem je pak ten, kdo „využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“.

Účastnickými seznamy naopak nejsou seznamy, které vycházejí přímo z podnikatelské činnosti – například seznamy zákazníků či pacientů u lékaře.

Osobní údaje

Obsahem účastnických seznamů jsou osobní či chcete-li identifikační údaje jednotlivých osob či společností, využívajících telekomunikační služby. Osobními údaji se rozumí informace o osobě, jejíž identitu známe, případně o osobě, jejíž identitu můžeme na základě těchto informací zjistit. Úřad pro ochranu osobních údajů pod tento pojem zahrnuje jméno a příjmení či prvky genetické, psychické, ekonomické nebo kulturní identity určité osoby. Patří sem rovněž telefonní číslo, adresa bydliště, případně u firem (právnických osob) adresa sídla nebo telefon do provozovny.

Osobní údaje jsou informacemi velmi citlivé povahy, které ošetřuje i česká legislativa. Pokud se mají stát předmětem veřejně dostupného účastnického seznamu, je vydavatel takového dokumentu povinen to jejich vlastníkům (nositelům) předem a bezplatně sdělit. Sdělení musí obsahovat informace o účelu nebo funkci seznamu, kde se údaje mají nacházet. Po tomto sdělení musí osoba, o jejíž o osobní údaje jde, s využitím a uveřejněním souhlasit. Zároveň má podle zákona plné právo si stanovit, které její osobní údaje budou v seznamu publikovány a které nikoliv. Když už se pak nacházejí ve veřejném prostoru, může je ověřovat nebo zažádat vydavatele seznamu o jejich opravu či odstranění. Majitel osobních údajů za tyto úkony nic neplatí. Vztahuje se to také na možnost u osobních údajů uvést, že si daná osoba – v souladu s pravidlem opt-in – přeje být formou telefonického hovoru kontaktována v souvislosti s marketingem. Porušení některého z výše uvedených zákonem stanovených pravidel či zneužití osobních údajů je trestné. Případného hříšníka tak může takový protizákonný skutek přijít pořádně draho.

Autor: Petr Komárek, Redakce NejPřipojení.cz 18.1.2022