Co je to digitální závislost a jaké skrývá nebezpečí?

Třeba velká část sociálních sítí umožňuje zájemcům, aby si založili vlastní účet už ve třinácti letech. Toto pravidlo lze ale obejít uvedením falešného data narození, která udělá člověka starším. Dokazuje to fakt, že první profil na sociálních sítích si čeští dospívající zakládají nejčastěji v jedenácti nebo dvanácti letech. V průměru pak vlastní ne jeden, ale hned pět profilů. Komunikace na Facebooku, Instagramu nebo WhatsAppu v nemalé míře nahrazuje přirozenou mezilidskou komunikaci z očí do očí – s jednotou místa a času.

Je přece mnohem jednodušší vzít do ruky smartphone či sednout za monitor počítače a napsat zprávu do chatu, než se s někým domluvit, kdy a kde se potkáte….

Propagace internetových obchodů je zase čím dál výraznější. V této souvislosti lze zmínit kupříkladu e-shopy Alza.cz (s ikonickým zeleným marťanem, kterému propůjčil hlas známý dabér Bohdan Tůma – pozn. red.) nebo Mall.cz. U mladších hrají v reklamě na internetové obchody důležitou roli influenceři. Pro děti a dospívající se stávají vzory, načež se snaží napodobovat jejich životní styl. To jim více či méně může podařit, zároveň se tím ale vystavují nemalému riziku závislosti.

Děti a mladiství jsou v užívání digitálních technologií vůbec samostatnou kapitolou. Jako později narození se s nimi setkávají prakticky odmala a umí je tak daleko lépe ovládat. Situace, kdy s telefonem nebo počítačem radí svým prarodičům, nejsou ničím neobvyklým.

Jen digitální hry mohou osoby pod věkovou hranicí osmnácti let najít prostřednictvím počítačů, herních konzolí, tabletů, mobilů, případně internetových prohlížečů. Vyvinout se u nich může takzvaná hráčská porucha. Nejčastěji je spojena s online hrami, které může hrát i několik tisíc uživatelů současně. V řadě států se v těchto hrách pořádají turnaje a rozvíjí se fenomén zvaný esport.

Podle zprávy vládních odborníků trvá rizikové hraní her nejméně čtyři hodiny denně. Tolik času jim přitom věnuje patnáct až dvacet pět procent žáků základních škol a deset až patnáct procent středoškoláků. Rizikové hraní her se dvakrát až třikrát častěji vyskytuje u chlapců. Digitálním hrám se pak mladí více věnují o víkendech. Přirozené vysvětlení je nasnadě. O sobotách a nedělích nemusejí do škol a mají tak větší množství volného času. Nadužívání digitálních technologií dětmi a mladistvými sleduje namísto systematického monitoringu celá řada vědeckých studií.   

Mezi dospělými navštíví internet denně tři čtvrtiny Čechů. Po mobilním telefonu pak sahají skoro všichni – devadesát devět procent populace. Většina z nich – sedmdesát dva procent – pracuje s internetem v mobilu. Na sociálních sítích se nachází osmašedesát procent dospělých. Nejběžnější aktivitou dospělých obyvatel České republiky na internetu je vyhledávání informací, které provádí sedmdesát jedna procent lidí. Následuje užívání sociálních sítí (šedesát osm procent) a prohlížení a nákup různého zboží (dvaapadesát procent). U digitálních her se dospělí baví méně než jejich potomci – ve dvaceti třech procentech případů.