„Kouzelná sluchátka“ zmizela

V Česku přestaly fungovat telefonní budky, poslední odstranili před pár dny

Bývaly nedílnou součástí měst i vesnic, dnes už byste je ale hledali marně. Telefonní budky se z České republiky vytratily. Tu poslední odmontovali dělníci ve čtvrtek 17. června v Hlubyni v okrese Příbram. Automaty se sluchátkem umístěné do hranolových stavbiček se stříškou sloužily k volání přesně 110 let.

ČTK ve své zprávě připomněla, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) loni rozhodl o ukončení dotování telefonních budek ze státní kasy. Operátor O2 v reakci na to oznámil, že za takové situace nebude hovorny dále provozovat.

Obsah:

Prohrály závod s časem

Zájem o využívání veřejných telefonních automatů navíc vytrvale klesal. Důvod je prostý. Čím dál více Čechů vlastní minimálně jeden mobilní telefon, který většinou nosí neustále u sebe. „V České republice máme jedno z nejlepších pokrytí mobilním signálem v Evropě. V posledních letech, kdy téměř každý vlastní mobilní telefon nebo pevnou linku, počet hovorů uskutečněných z budek dramaticky klesl a budky tak ztratily svůj smysl. Budeme proto raději investovat do rozvoje nejmodernějších technologií, které lidé skutečně využijí,“ komentuje v tiskové zprávě Jan Hruška, technologický ředitel společnosti O2.

„V minulém století byla služba veřejných telefonních automatů chloubou a jejich úroveň měřítkem technického pokroku a zlepšování úrovně služeb pro obyvatelstvo. S rozmachem mobilních telefonů se postupně stala zátěží a její veřejné provozování a dotování začalo postrádat ekonomický smysl. Služba zrozená před 110 lety již nemůže stačit rychlému tempu moderních technologií, k nimž brzy přibude plnohodnotné využívání 5G sítí, které zajistí ještě širší paletu dostupných služeb,“ sděluje předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková.

Lákadlo přišlo z Ameriky

Poslední telefonní budka v České republice sice tvořila součást maličké návsi Hlubyně až do letošního června, v sousedství obecního úřadu ale byla spíš památkou na zašlou slávu veřejných automatů. A také atrakcí pro turisty. Hovor se z ní naposledy uskutečnil před dvěma lety. „Spousta lidí se sem jezdila s poslední telefonní budkou fotit,“ přiznává pro iDnes.cz hlubyňský starosta Petr Boukal. Místo, kde budka stála, by podle něj v budoucnu mohla připomínat pamětní deska. Vesnice ve středních Čechách, kde podle údajů Českého statistického úřadu žije asi 150 obyvatel, by si tak zajímavost z telefonního prostředí podržela.

Útlé kiosky se jako první objevily za oceánem – ve Spojených státech amerických. Podle historika a vedoucího oddělení správy sbírkového fondu Poštovního muzea Jana Kramáře telefonní budku vynalezl v roce 1889 William Gray. Vybavil jí město, kde žil. Hartford ve státě Connecticut. „Budku prý nainstaloval poté, co mu soused odmítl umožnit přivolat telefonem lékaře k jeho nemocné manželce. Vynález se rychle uchytil, takže roku 1902 bylo ve Spojených státech již 81 tisíc veřejných telefonních budek, respektive automatů,“ prozrazuje v rozhovoru pro Deník.

Zpravodajský portál České televize ČT24 nicméně píše, že do úplně první telefonní budky mohli roku 1878 vstoupit obyvatelé jiného města ležícího v Connecticutu – New Havenu. Evropské prvenství drží podle ČT německá metropole Berlín, kde veřejný automat postavili v roce 1881. „Volání z nejstarších telefonních automatů nebylo tak snadné. U prvních mincovních či žetonových automatů se volající spojil nejprve s ústřednou, která ho vyzvala, aby vhodil minci či v případě prvního berlínského automatu papírový žeton. Mince prošla kontrolním zařízením, dopadla na zvonek, ten cinkl a telefonní manipulantka oba účastníky hovoru spojila,“ vysvětluje Kramář. „Později stačilo vhodit minci o požadované hodnotě a spojení bylo prakticky ihned navázáno,“ dodává.

Kde stála první česká budka?

Nejznámější hovorny byste bezpochyby našli v nejdůležitějším městě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Londýně (nejsou však pouze tam, stojí i v další britských městech – pozn. aut.). Vyznačují se charakteristickou červenou barvou a pronikly do umění či na filmové plátno. Telefonní budky, či chcete-li kabiny, se nacházely také na poštách. Zájemce o hovor zaplatil obsluze a ta ho spojila s požadovaným místem. Telefonovat poté odešel právě do kabiny. Tuto scénu je možné vidět například ve francouzsko-italské komedii s Louisem de Funésem a Jeanem Gabinem Tetovaný z roku 1968.

Na českém území fungovaly telefonní budky přesně jedno století a deset let. První dostala ještě v dobách rakousko-uherské monarchie, v roce 1911, Praha. O lokalitě, kde stála, se však pouze spekuluje. „Některé zdroje uvádějí Staroměstské náměstí. Mohlo to být ale také poblíž Masarykova nádraží, na Václavském náměstí, nebo v podloubí Šternberského paláce na Malé Straně. Tam jsou budky dokonce zachyceny na fotografiích,“ cituje Deník historika Jana Kramáře z Poštovního muzea, které má pobočky v Praze a ve Vyšším Brodě.

Místo hovorů knihy či malé galerie

S koncem první světové války a vznikem první Československé republiky telefonních budek pomalu přibývalo. Tehdy se však pořád jednalo o doménu velkých měst. Venkov si ještě musel počkat. Na tisíce se telefonní automaty začaly v srdci Evropy počítat ve druhé polovině dvacátého století. Zatímco v roce 1955 jich podle statistik Poštovního muzea bylo v Československu 857, roku 1973 už bylo v provozu necelých šest tisíc těchto přístrojů.

„Do poloviny minulého století byly budky dřevěné a ze tří stran prosklené, poté se začaly stavět také z kovu či plastu. V sedmdesátých a osmdesátých letech se zejména ve vestibulech metra uplatnily plexisklové ‚mušle‘. Od devadesátých let dveře z telefonních budek mizí, přičemž se skládají z kovové konstrukce a jsou prosklené,“ popisuje Kramář, jak důležité komunikační body měnily svůj vzhled.

V devadesátých letech přišla i alternativa platby za využití telefonní budky. Člověk se už nemusel strachovat, jestli má po kapsách dostatek drobných. Ke sluchátku mohl přijít s předplacenou kartou. „Vzhledem k rychlému nástupu mobilů ale byly jen krátkou epizodou,“ podotýká muzejník.

Nejvyšší počet telefonních budek se v Česku nacházel na přelomu tisíciletí. Podle údajů operátora O2 jich bylo bezmála třicet tisíc. Poté číslo začalo klesat, ještě v roce 2020 byste ale mezi Ašem a Mosty u Jablunkova narazili na 1127 hovoren.

Teď se již staly minulostí. To však neznamená, že by po nich nezbylo ani stopy. Některé budky slouží místo telefonování například jako pouliční knihovničky. Na Olomoucku lze takzvanou knihobudku nalézt mimo jiné ve Šternberku v Masarykově ulici – v parčíku u říčky Sitky. Web ČT24 nabízí jako další nové účely bývalých telefonních budek minigalerie, čekárny před deštěm a vývěsní tabule.

Autor: Petr Komárek, Redakce NejPřipojení.cz 21.6.2021

Nejoblíbenější:

Co je to chat GPT a jak ho začít používat?

Chat GPT je inovativní technologie, která přináší revoluci v oblasti interakce mezi lidmi a umělou inteligencí. Tento pokročilý systém je založen na architektuře GPT-3.5, vyvinuté společností OpenAI, a umožní vám komunikovat s umělou inteligencí pomocí textového rozhraní. Chat GPT je schopný porozumět lidskému jazyku, generovat přesvědčivé odpovědi a poskytovat užitečné informace na základě zadaných dotazů.

Autor: Redakce NejPřipojení.cz 18.6.2023