Není 5G jako 5G, někteří poskytovatelé klamou!

Někteří poskytovatelé internetového připojení zřejmě zneužívají obchodní označení „5G“. Lidem ve skutečnosti nabízejí služby, které se týkají jiných mobilních sítí. S těmi 5G nemají vůbec nic společného. V tiskové zprávě z druhé poloviny února před tím varoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Instituce zároveň informovala, že nadále kontroluje reakce dodavatelů připojení související s nutnými změnami ve smlouvách se zákazníky. Od začátku letošního kalendářního roku musejí konkretizovat údaje o rychlosti poskytovaného internetu. Údaje z kontroly platné k 3. únoru však ukázaly, že většina novým požadavkům nevyhověla.

Obsah:

ČTÚ uvedl, že má k dispozici nepřímé důkazy o tom, že někteří poskytovatelé internetového připojení vydávají za 5G sítě jiné služby. Ty se podle úřadu od páté generace bezdrátových systémů (celý název zkratky 5G – pozn. red.) liší. Zákazník, který by si je zakoupil, by se tak mohl – lidově řečeno – chytit do pasti. Požadovanou kvalitu spojenou s internetem by nezískal.

Pokud se podezření telekomunikačního úřadu potvrdí, prověří podle svého vyjádření, zda se poskytovatelé nedopustili nekalých obchodních praktik. Situaci je kvůli možnému porušení zákona o regulaci reklamy připraven řešit s dalšími příslušnými orgány.

Prodejce může pochybit, i když říká pravdu

Podle České obchodní inspekce (ČOI) lze nekalé obchodní jednání poznat podle toho, že prodávajícím sdělené nepravdivé informace mohou zákazníka ovlivnit při rozhodování o koupi výrobku nebo služby.

„Klamavá ovšem může být i praktika obsahující pravdivou informaci. A to v případě, že je tato informace podaná takovým způsobem, že zákazníka může uvést v omyl. Na základě toho pak může udělat rozhodnutí o koupi, které by jinak neudělal,“ píše se na webu ČOI.

Zákon o regulaci reklamy z roku 1995 zakazuje reklamu, „která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu“. U tohoto předpisu se odkazuje na zákon o ochraně spotřebitele z roku 1992.

Ten vymezuje mimo jiné pojem „obchodní praktika“. Uvádí, že „obchodní praktikou je způsob chování prodávajícího spočívající v konání, opomenutí, prohlášení, obchodním sdělení včetně reklamy a uvedení na trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku nebo služby spotřebiteli“.

Ohledně klamavých obchodních praktik se jeho výklad shoduje s tím, co na svých oficiálních stránkách uvádí ČOI. „Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučil,“ stojí v něm.

„Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoliv způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl,“ referuje také litera zákona.

Navíc ještě vyjmenovává specifičtější případy, kdy prodávající uvádí či může uvést zákazníka v omyl a tím se dopouštět klamavého chování. Protiprávního jednání se lze kromě dalších situací dopustit při informování o zásadních vlastnostech výrobku či služby, případně při obeznamování klienta o jeho právech.

Názvy možných hříšníků zatím nepadly, v Jeseníku zhřešily noviny

Konkrétní poskytovatele internetu, kteří za 5G síť údajně vydávají jiné služby, Český telekomunikační úřad neuvedl. V kruzích, které mají s internetovým připojením co do činění, se však spekuluje například o společnostech O2 a Nordic Telecom.

O2 v České republice aktuálně pokrývá 5G sítí pouze několik míst. Jmenovitě se jedná o lokality v Praze, Plzni, Kolíně a Bílině. Jak informoval server iDnes.cz, západočeská metropole a město na Teplicku se staly vítězi soutěže ministerstva průmyslu a obchodu „5G pro 5 měst“. V ní šlo o to, ve kterých oblastech se bude pátá generace bezdrátových systémů přednostně testovat.

Spolu s Plzní a Bílinou si pomyslný triumf připsaly také Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Jeseník. Na severu Olomouckého kraje ale testování v 5G síti od Vodafonu vyvolalo obavy. Část obyvatel Jeseníku podlehla dezinformacím, že síť škodí lidskému zdraví. iDnes.cz podotkl, že proti 5G se šířením negativních zpráv a hoaxů výrazně vymezovalo lokální periodikum Jesenický týdeník.

„Noviny na svých stránkách pravidelně publikují články, které jsou k nové technologii kritické. V každém vydání vychází několik takových textů,“ zjistil loni v květnu server iRozhlas.cz.

Reakce na nespecifikované údaje? Postihy

ČTÚ zároveň sdělil, že nadále kontroluje, jestli poskytovatelé internetu zahrnuli do smluv se zákazníky upravené údaje o rychlosti připojení. Nařizuje jim to všeobecné oprávnění, jež úřad zveřejnil v Telekomunikačním věstníku v srpnu roku 2020. Platit začalo se začátkem roku 2021.

Subjekty, které požadovaným změnám dosud nevyhověly, postihnou podle ČTÚ sankce. „Mezi možné sankce patří i uložení pokuty dle zákona o elektronických komunikacích,“ stojí v tiskové zprávě.

Dodavatelé služeb týkajících se internetu musejí zákazníkům upřesnit inzerovanou rychlost, maximální rychlost, běžně dostupnou rychlost a minimální rychlost v případě pevného připojení (internetu v pevném místě). U mobilního internetu jim všeobecné oprávnění ukládá povinnost publikovat konkrétní čísla ohledně inzerované rychlosti a odhadované maximální rychlosti.

Modelový příklad od ČTÚ

ČTÚ ve své monitorovací zprávě z ledna 2021 nabízí modelový příklad služby s upřesněním výše zmíněných rychlostí. „Bude-li poskytovatel nabízet službu přístupu k internetu v pevném místě s inzerovanou rychlostí 100 Mb/s, pak hodnota běžně dostupné rychlosti bude muset být ve smlouvě stanovena na konkrétní hodnotu vyšší nebo rovnou 60 Mb/s, a minimální rychlost na hodnotu vyšší nebo rovnou 30 Mbit/s,“ napsal úřad.

A pokračoval: „Jako příklad předpokládejme, že v konkrétní smlouvě (na službu s inzerovanou rychlostí 100 Mbit/s) je běžně dostupná rychlost stanovena na 80 Mbit/s a minimální rychlost na 50 Mbit/s. Velkou trvající odchylkou, zakládající možnost reklamovat nedostatečnou kvalitu služby, by pak byl pokles skutečně dosahované rychlosti pod 80 Mbit/s souvisle po dobu delší než 70 minut.“

Velká opakující se odchylka by se pak rovnala poklesu skutečně dosahované rychlosti pod 80 megabitů za sekundu, a to třikrát, vždy nejméně na tři a půl minuty a v časovém úseku 90 minut. „Jakýkoli pokles skutečně dosahované rychlosti pod 50 Mbit/s (tj. pod stanovenou hodnotu minimální rychlosti) by pak byl výpadkem služby,“ konstatoval v monitorovací zprávě Český telekomunikační úřad.

Autor: Petr Komárek, Redakce NejPřipojení.cz 1.3.2021